Stanovení pojmů běžná údržba a drobné opravy v nájemních bytech

Běžnou údržbou se podle schváleného nařízení rozumí „udržování a čištění bytu včetně zařízení a vybavení, které se provádí obvykle při delším užívání. Jde zejména o malování, opravu omítek, tapetování a čištění podlah včetně krytin, obkladů stěn a čištění zanesených vodovodních odpadů až ke svislým rozvodům.“

Za drobné opravy se považují opravy bytu a jeho vnitřního vybavení, pokud je toto vybavení součástí bytu a je ve vlastnictví pronajímatele, a to podle věcného vymezení nebo podle výše nákladů.

Podle Ministerstva pro místní rozvoj není vyloučeno, aby si pronajímatel (majitel) a nájemce (nájemník) sjednali menší rozsah těchto povinností, než stanoví nařízení vlády, případně se dohodli, že se nájemce nebude na údržbě a drobných opravách podílet vůbec. Nelze si však dohodnout větší rozsah povinností.

Podle věcného vymezení se za drobné opravy považují např. tyto opravy a výměny: opravy podlahových krytin, částí dveří a oken, výměny zámků, opravy a výměny vypínačů, zásuvek, jističů, zvonků, domácích telefonů, zásuvek rozvodů datových sítí, signálů televizního vysílání, dále pak opravy a výměny bytových měřidel pro rozdělování nákladů na vytápění a opravy a certifikace bytových vodoměrů teplé a studené vody. Do výčtu patří také opravy vodovodních baterií, sprch, ohřívačů vody, umyvadel, van, dřezů apod.  Celý výčet je uveden v § 4) tohoto nařízení vlády.

Kromě konkrétně vyjmenovaných činností se do drobných oprav počítají i další, pokud náklad na jednu opravu nepřesáhne tisíc korun.

Důležitým ustanovením je finanční limit, který je stanoven maximální částkou 100Kč/m2 podlahového plochy bytu za kalendářní rok.