REALITNÍ ZÁKON ANO – NE?

Mezi českými „realiťáky“ snad už není žádný, který by neslyšel o tom, že vládní návrh Zákona o  realitním zprostředkování byl v paragrafovém znění letos připraven, ale ke schválení do Poslanecké sněmovny se nedostal. V této souvislosti vystává řada otázek, domněnek, fám. Na tuto problematiku panuje řada názorů. Zastavme se proto na moment nad tímto tématem. Týká se nás všech.


Realitní kuloáry
Nejčastější dotaz, který v diskuzích v souvislosti s realitním zákonem dostávám, zní: „Bude nebo nebude“? Na to vždy následuje: „Kdy, proč, jak to…“? Pochybovači dodávají: „Toho se my už stejně nedočkáme“. Optimisté říkají: „Ono se to jednou povede“. Škarohlídi kontrují: „Stejně to ničemu nepomůže a jen nám to zkomplikuje život“. Idealisté hlesnou: „Ať je jaký chce, lepší než nic“. Realisté: „Když si nedovedeme pomoci sami, musí nám pomoci zákon“.

Fámy a dohady
Kolem přípravy (zejména paragrafového znění návrhu zákona) panuje řada dohadů. Proč byla odborná veřejnost zvána k projednávání věcného záměru, ale k projednávání paragrafového znění již ne? Proč se do výsledného návrhu dostalo tolik nesmyslů (na které Asociace realitních kanceláří České republiky v rámci připomínkového řízení již první verze návrhu upozorňovala, ale bez odezvy..), že na ně musela reagovat až legislativní rada vlády, které byly ze zákona předloženy. Proč se do paragrafového znění návrhu některé záležitosti schváleného věcného záměru nedostaly, jiné se pokoušel řešit navíc? Jednalo se o aktivitu z vnějšku, nebo zevnitř?  Proč nebyl tlak na včasné dořešení ze strany vlády právě tohoto zákona větší? Nebyla to nakonec opět ta „nedostatečná politická vůle“, řešit realitní zprostředkování? Nejsme příliš sešněrováni požadavky EU na deregulování všech povolání, přesto, že některá jsou regulována téměř všude, a proto se do tohoto opatření nikomu nechce?


Realita
Ať už byly cesty vedoucí v uplynulých 25 letech k posledním známým aktivitám kolem návrhu realitního zákona jakékoli, vyústili nakonec ve skutečnost, že si Sobotkova vláda předsevzala realitní zákon řešit a snad proto se objevil v jejím v legislativním plánu (předkladatelem bylo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR). Jistě, hlavním argumentem zavedení zákona byla ochrana spotřebitele (regulace je totiž jaksi nepatřičný termín).  Takže už se nejednalo o předkládání  Asociačních návrhů jednotlivým představitelům vlád, či parlamentům uplynulých let (nechci unavovat výčtem komu, kdy. Bylo jich hodně...). Tentokrát se začalo za účasti zástupců jednotlivých dotčených ministerstev a přizvané odborné veřejnosti, seriózně pracovat na věcném záměru, který byl nakonec slavně přijat. Paragrafové znění se připravovalo již jen takříkajíc pod pokličkou. Ale nutno říci, že připravit a sepsat zákonnou normu je práce pro odborníky. Z toho, co se dostalo na veřejnost k připomínkování však vyplynulo, že buď odborníci nebyli zcela namístě nebo se jim do cesty začalo předkládat tolik různých „námětů ze života“ , že to výsledek jejich práce ovlivnilo.

Proč nebyl zákon sněmovně předložen?
Podle interního sdělení byla ministryní Šlechtovou poslední opravená verze návrhu stažena z projednávání a již nebyla předložena k projednání v legislativní radě. Vzhledem k tomu, že se tak stalo v srpnu, lze se oprávněně domnívat, že by se tak jako tak do Poslanecké sněmovny již do voleb nedostala a to ani, pokud by byla legislativní radou ke schválení vládou doporučena. Volby klepaly na dveře a tak priority byly v létě jinde. Přesto, že poslední verze návrhu dostála proti původní, řady změn (a nutno dodat vesměs pozitivních), není jednoduché se rozhodnout, zda se jako realiťáci máme radovat, nebo truchlit. Zákon většinou chceme, špatný však nikoli.

A co bude dál?
Jaký bude legislativní plán nové vlády, nevíme. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR s předložením návrhu údajně počítá, ale zatím neví, zda nové vedení nezmění tento názor. Pokud by stávající věcný záměr byl opět přijat, znamenalo by to úsporu času v rámci příprav a v zásadě by se pracoval znovu pouze na novém paragrafovém znění návrhu. V takovém případě by do dvou let mohl zákon platit. Domnívám se, že víme, co by měl takový návrh obsahovat, aby chránil spotřebitele a zároveň pomohl poctivým realitním kancelářím. Věřím, že Asociace realitních kanceláří České republiky bude úspěšná a dokáže obhájit zájmy všech realitních makléřů ku prospěchu českého trhu nemovitostí.

 

Ing. arch. Jan Borůvka, CIPS
generální sekretář ARK ČR

Logo_ARK_piktogram

Kurz

Obchodník
s realitami

vč. zkoušky odborné způsobilosti

od
13.3.2018
v Praze

Přihláška
a podrobné
info zde